Slovensko 2005
Fotky najdete pod jednotlivými odkazy v článku nebo všechny pohramadě ve fotoalbu.
Také letošní školní rok zahájila ZŠ Chodov hned třemi hromadnými výjezdy za exotikou: do Itálie, do Řecka a na Slovensko. Posledně jmenovaný se konal již popáté, tentokrát hned s několika novinkami oproti těm předchozím: jako dopravní prostředek byl poprvé zvolen vlak a ten našim milým poutníkům poskytl mnohem větší pohodlí a prostor ke spánku než autobus.
Další novotou byl věk zúčastněných: letos vyrazili na Slovensko nikoli devítky jako v letech minulých, ale jejich o rok mladší kolegové, a to včetně Kačenky Foldynové, která podala nevídaný výkon vzhledem ke svým omezeným možnostem. Za její odvahu a vůli jí patří náš obdiv.
Slovenský Poprad, resp. Vydrník nás přivítal jasným a chladným počasím, majitel našeho penzionu pan Grigliak zas svou ochotou a osobní statečností, neboť v časném ránu sedl za volant, aby odvezl naše zavazadla do 2 km vzdálených Hrabušic. Zde jsme se ubytovali, posilnili a trochu odpočinuli v penzionu Anton a odpoledne vyrazili na první "žebříky". Všechno vypadalo náramně do sobotního rána-poledne-večera: pršelo, pršelo, pršelo. A také následující dny nám předvedly ty nejrůznější formy deště, jaké si lze představit. Podle hesla: Nepřátel (rozuměj počasí) se nelekejme a na množství (rozuměj vody) nehleďme! jsme chodili, lezli, šplhali, taky trochu bloudili, překonávali překážky, nasbírali plnou nůši pravých (!) ryzců a hlavně se rozplývali nad navlhlou krásou Slovenského ráje.
Den odjezdu a zároveň den posledního výletu - do Vysokých Tater - nám dokonale refundoval meteorologický ústrk: svítíčko slunilo, někdo namaloval na obzor obrys velehor, všechno klapalo a my se vyšplhali k Térryho chatě, měli cestou vzdušnou ochranu, vykoupali se a nakonec i toho medvěda ulovili.
A jaký rozumný závěr lze z celé turisticko-zeměpisné exkurze vyvodit? Slovensko je fajn a mléko je zdravé, že jo, Filipe?
